Jdi na obsah Jdi na menu
 


Workshop na sněhu II

18. 2. 2010

Počasí od minulého víkendu se zhoršilo, připadl sníh a dle předpovědi měl být víkend v podobě sněhové kalamity. Maruš po shlédnutí této předpovědi prohlásila, že na workshop nejede. Měla obavy, že se svým velkoprostorovým vozem citroen C1 neprojede Vysočinou. Přesvědčoval jsem ji, že cesty jsou sjízdné a jak jinak v naší zemi, dobře udržované. Nepřesvědčil jsem ji. Ani to, že pro ni přijedu a ze závěje ji vytáhnu, ji nepřesvědčilo, aby jela. Obavy, že zajede do závěje a najdou ji až na jaře po roztátí sněhu byla veliká. Až když jsem ji slíbil, že ji cestou naložím a pojede se mnou, ustoupila obavám z udržovaných cest a počasí a nechala se přesvědčit, že na workshop pojede.

V Herálci se měl ukázat i Mirek, chtěli jsme dopřesnit naplánovanou Afriku. To by si ale nesměl najít novou přítelkyni, se kterou se hned nahrnul do postele a focení na sněhu bylo v tu ránu na vedlejší koleji . Jó takové chřipce se někdy pozvání do postele odmítnout nedá.

Já jsem byl sbalený a připravený ještě z minulého týdne. Přibalil jsem si ještě na ukázku nějaké další doplňky fototechniky, rozloučil se s Leničkou a se slovy "Nevím, co jsem zapomněl, ale něco určitě jo" jsem vyrazil. Cestou jsem naložil Maruš a přemýšlel jsem celou dobu, co jsem nechal doma. Cesta do Herálce proběhla bez problému. Silnice byla k velkému údivu Maruš suchá a celkem i sjízdná. Alespoň mi se v H2 nezdálo, že by nebyla , říkal jsem ji, že by to určitě zvládla i se svou C1 .

 Po přistání v Herálci mi Honza pomohl vynosit na pokoj techniku. Tam jsem si chtěl stáhnout mejly a v tu chvíli jsem se musel usmát. Vzpomněl jsem si na Miloše, který vycvakl svůj noťas z dokiny a nevzal si zdroj. Byl jsem na tom stejně. Prostě jsem akorát vycvakl noťas, strčil ho do tašky a zdroj zůstal pěkně v kanclu u stolu. Uklidnilo mě to, že jsem již věděl, co jsem zapomněl, měl jsem před očima Miloše, jak se mi směje .

V pátek, tak jako minulý týden, nás Honza s Helenou seznámili s programem focení, povykládali o své záchranné stanici, o focení a promítli jsme si fotky účastníků.

Poté se Honza s Helenou s námi rozloučili se slovy, kdyby jsme náhodou zítra nedojeli, někde zapadli, případně nám "umřelo" auto, můžete fotit z okna křivky. Zasmáli jsme se, domluvili se na snídani, již na osmou hodinu a rozešli se do pokojů.

V sobotu ráno v osm jsem se dobelhal na snídani, tentokrát z pokoje začínajícím číslem 1, ne 3 , výrazně menší počet schodů , usedl a nechal si donést čaj. Nestačil jsem si ho ještě ani zalít, zazvonil mobil a na displeji se objevilo jméno Helena. S radostí mi předala Honzu a ten mi oznámil, že jejich auto, no auto, prostě to čím se snažili dostat do Herálce a vezli v tom dravce, přestalo topit. Nějak jsem nechápal, proč mi volají, že to vozítko co vyrábí žabožrouti netopí, však snad oblečení s sebou mají. Další věta změnila zcela zásadně situaci a vyřešila problém mého rozhodování, co si dám k snídani. Byla v nějakém takovém smyslu, že to snad ani nehrčí. Naivně jsem se zeptal Honzy, jestli aspoň startuje, ale bylo to ve smyslu točí, točí, nenaskočí . Vzdal jsem snídani, šel se převléct a vyrazil pro ně. Dojel jsem na místo, zavolal svému kamarádovi automechanikovi Pepovi, vylíčil mu problém a stav a akorát si vyslechl dobrou radu ve smyslu ekologické likvidace .

Honza s Helenou měli na věc jiný názor, chtěli odtáhnout do servisu . Honza měl již připravené lano, zapřáhl ho za mou H2 a já s obavami abych je utáhl, nic jsem ještě za H2 netahal, vyrazil opatrně vpřed. K mému údivu jsem to přibližovadlo na laně za sebou vůbec necítil, až jsem měl obavy, že se lano utrhlo a já ho někde ztratil. Honzovi se cesta za H2 líbila, konečně byl při rozjezdech vmáčknut do sedadla a přitom měl nulovou spotřebu, ideální stav. U servisu jsme přeložili všechny dravce a věci do H2 a vyrazili k hotelu, kde nás již netrpělivě očekávali ostatní účastníci. U hotelu parkoval Helenin peugeot, část dravců se kvůli následné manipulaci přeložila k ní, část zůstala u mě a mohli jsme vyrazit fotit.

 Aby nevznikaly stejné záběry jako minulý týden, našel Honza s Helenou jiná místa. Začali jsme Severankou sovicí krahujovou. To byl další veselý okamžik. Honza ji naaranžoval na větvičku a já si rozložil stativ, dal na něj svůj malinký objetiv 600mm a s radostí zjistil, že nemám co na tu šestistovku nacvaknout. Tělo zůstalo na pokoji. Chvíli jsem na to nevěřícně hleděl a pak si vzpomněl na iPhona, toho jsem snad nezapomněl. Nezbylo mi nic jiného než fotit s ním 

 

Obrazek

 

 

Né že by to bylo špatné, trochu jsem bojoval s hloubkou ostrosti a připadal jsem si jako bych fotil širokáčem, ale šlo to. Na mobil to zase nevypadá tak strašně , až jsem se začal zaobírat myšlenkou, že něco uspořádám pro své kamarády, co mají kompakty a touží si vyfotit nějakého toho dravce.

Honza chvíli nevěřícně hleděl co to předvádím a pak mi zapůjčil svou 5D MII. Stejně nemohl fotit, musel se věnovat dravcům . Přece jen 5D Mark II a šestset milimetrů na něm je o něčem jiném Video - Severanka - sovice krahujová

 

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Přiznám se, že letovky jsem iPhonem nezvládl . Podle některých se to nedá fotit ani s 5D MII , ale na to moje focení je to dobré .

 

 

Po Severance přišla na řadu Dany - výřice velká. Šli jsme rovnou na letovky. Dany ví, co se od ní očekává a vzorně klidně lítá. To je má oblíbenkyně, je velká, mohutná, klidná s krásnýma očima. Prostě dáma.

 

Obrazek

 Bohužel mi nasněžilo na Honzovu 5D MII a přimrzly některé ovládací čudle, nemohl jsem si měnit čas a clonu, tak jsem ji zkoušel fotit dlouhým časem .

 

Obrazek

Obrazek

 

 

V okamžiku, kdy měli všichni Dany zachycenou a uloženou na paměťové kartě, nám začala pózovat poštolka obecná - Mína. Byla to její premiéra. Chvíli se ostýchala, ale nakonec se předvedla v celé své kráse. Video - Mína - poštolka obecná

Obrazek

 

Obrazek

 

 

Na závěr celkem vydařené soboty jsme fotili orla sklaního Ela. Ten již nedočkavě čekal v autě a těšil se, jak Honzovi zorganizuje zdravotní procházku . Dojeli jsme na místo s krásným rozhledem a nádherným panoramatem. Honza pustil Ela, ten párkrát kolem nás zakroužil, podíval se na vzdálené stromy, na Honzu a vyrazil k nedalekému lesíku .

Obrazek

 Honza měl radost a vyrazil za Elem. El přeletěl blíž k Honzovi, aby si ho udobřil, nechal se dovézt zpět k nám, párkrát zapózoval, hodil očko na Honzu a na vzdálenou krajinu a s velkou radostí se vzdálil .

 

Obrazek

 

 

Honza se s námi rozloučil a vyrazil někam do dáli hlubokými závějemi z kopce dolů. El si to mezitím obletěl a druhou stranou se vrátil zpět k nám a se škodolibou radostí sledovatel, jak se Honza škrábe zpět zavátou krajinou do strmého kopce . Poté El opět chvíli pózoval a lítal, ať si taky něco vyfotíme a najednou se ozvala v dáli 4kolka, to El rád takové stroje, byl to pokyn k odletu.

 

Obrazek

 

Nebudu opakovat slova Honzy . Chvíli Ela sledoval a snažil se mu na dálku dávat pokyny k návratu, El se ovšem preventivně díval na opačnou stranu a dával najevo, že neslyší . Nalákat se nechal na připravené žrádlo, lišku. Vzal ho útokem, tak jak to dělává když loví, Honza nestačil uskočit a octl se najednou na zemi, El zabodoval . Není to žádný mazlíček . Honza na něj zařval, moc jsem mu nerozuměl, ale jako El to rozhodně neznělo . Říkal něco o hajzlech a tak podobně. Příště si vezmu diktafon a budu pořizovat i zvukové nahrávky .

 

Obrazek

 

El se navečeřel a my se odebrali zpět k hotelu, stáhnout data z paměťových karet a podívat se na výsledky svého snažení. Zdeněk objednal vínko, slavil narozeniny a tak nám šly úpravy fotek podstatně lépe. Po půlnoci jsme se odebrali k odpočinku, já měl na pokoji dva spolubydlící, nechrápali, jen tiše si pípali. Byl to sokol stěhovavý - Edmont a poštolka obecná - Mína.

V neděli jsme vyrazili dle plánu v brzkých ranních hodinách. V 9 jsme již stáli venku u aut a byli připraveni k odjezdu do terénu. Chtěli jsme blejsknout Káču u vody, což je v tomto období a počasí problém, rybníky jsou zamrzlé a pokryté sněhem. Začali jsme sokolem stěhovavým - Edmontem, který se natáčel ze všech stran, vědom si své krásy.  Video - Edmont - sokol stěhovavý

 

Obrazek

 

Říkal jsem si, že musím cvakat trošku s rozvahou, ať toho nemám moc na mazání, ale neubránil jsem se a zkoušel jak šestistovku tak třistovku objektiv.

 

Obrazek

 

 

Káča  - volavka popelavá se již těšila na procházku po venku. Dočkala se, Honza našel kousek nezamrzlé časti rybníku, Káča si hned našla cestičku k vodě, kde si lovila nějaké dobrotky. Vypadalo to tak na jednu dvě fotky, to byl můj plán. Bohužel to skončilo opět pokusem od šetistovky, přes třístovku až po stovku a nakonec ještě video. Gigabajty se na kartu jen hrnuly. Video - Káča - volavka popelavá

 

Obrazek

 

Musel jsme si říct už dost, protože bych to promazával ještě příští rok. Navíc se na nás těšil Poseidon - orel mořský. Nastal okamžik odchycení Káči. Nikdy to nebyl problém, Káča je celkem klidná, ale tentokrát se ji venku líbilo a domů jít ještě nechtěla. Honza vytáhl jednu nohu stativu a jal se s ní Káču pošťuchovat, nedívím se ji, že reagovala jinak než asi Honza chtěl, já sám jsem nevěděl, jestli po ní chce, aby na tyčku naskočila a nebo jestli má popojít jinam .

 

Obrazek

 

Káča navedla bravůrně Honzu do místa kde se nachází tenký led schovaný velkou vrstvou sněhu a Honzova noha tam najednou zmizela a uvízla . Bota zůstala pod vodou, Honza si umyl nohy a Káča s mohutným výsměchem popošla dál.

 

Obrazek

 

V té chvíli pomáhali Honzovi s obklíčením Káči Helena a Jirka, byla to zajímavá podívaná, přiznám se, držel jsem palce Káči . Nakonec se Káču podařilo odchytnout.

 

Honza chytl okamžitý nápad, před ním se nacházela zafoukaná cesta sněhem, načež prohlásil: "Zkusím, kam až dojedu, když tak mě vytáhneš." Stál jsem za ním, neviděl jsem v tom až tak velký problém, cesta byla široká tak na jedno půlauto. Honza vyrazil vpřed a po pár desítkách metrů se zastavil, respektive byl zastaven sněhovou závějí . Nezbylo nic jiného, než vytáhnout z auta Poseidona a každý svou fototechniku a vyrazit dál k mé velké radosti po svých . Měl jsem to místo rehabilitace. Asi trest za to, že jsem držel palce Káči . Došli jsme na zmrzlý rybník, Poseidon krásně zakroužil, zapózoval a zmizel na stromě, ze kterého měl nádherný rozhled.

 

Obrazek

 

Po chvilce ovšem poslušně přiletěl za Honzou a lítal tam, kam Honza chtěl a my opět plnili paměťové karty. Trénovali letovky, přílety, dosedy, odlety...

 

Obrazek

Obrazek

 

Přiblížil se čas oběda, Honza s Helenou nasadili Poseidonovi poutka, my si sbalili fototechniku a vyrazili zpět k autům.

 

Obrazek

 

Honza se začal shánět po lanu, své nechal u minulého "auta", které jsme táhli v sobotu. Naštěstí Zdeněk nějaké měl. Uvázal jsem Honzu za kouli tažného a druhý konec za svou H2. Zařadil redukci a zpátečku, na zpátečku jsem ještě nikoho netahal a pomalu se začal rozjíždět. Peugeot nekladl žádný odpor, Honza se snažil napomáhat vyjetí ze závěje přidáváním plynu se zařazenou rychlostí. Zdálo se mi, že se to lano nějak víc napíná, po vytažení Honzy asi po 30ti metrech jsem zastavil a Honza při zastavení zjistil, že místo zpátečky zařadil dvojku a snažil se se mnou přetahovat . Marně . Spokojeně jsme vyrazili k hotelu, kde nás čekal dobrý oběd.

Naobědvali jsme se, pokecali, rozloučili a vyrazili zpět k domovu. Před rozloučením jsme naplánovali ještě jarní setkání, na které se můžeme po zbytek zimy těšit.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

najnajnajjj !

(Jarmila , 10. 3. 2011 17:01)

Jedny z mojich naobľúbenejších fotografií... ďakujem za kultúrny zážitok..

Herílec II

(zdeněk-dady, 27. 2. 2010 13:33)

Výborné snímečky, bezvadná parta a perfektní fotoweekend!
Navzdory maléru s autem - bezvadné!
Díky všem co to zajistili a fotoamatérům pomáhali vyzkoušet techniku a neváhali poradit jak na to !

fotka orla v krajině

(Helena , 26. 2. 2010 16:15)

No ta fotografie orla v krajině je dle mého srdce TOP. Jinak článek jako vždy velmi vtipný.....

SAMÝ PTÁK

(DOBI, 22. 2. 2010 11:06)

OSTROST JE FANTAZIE..ASI TO BYLA FAJN AKCE MUSÍM SE PŘIHLÁSIT DO KLUBU ,UŽ JE TAM JEDNA BLONDÝNA TAK SNAD TO NEBUDE VADIT

Super

(Pavel / mikoskaphoto.com, 21. 2. 2010 13:50)

Vidím, opět super akce.
:-))) Tohle nemá chybu:
"že místo zpátečky zařadil dvojku"