Sukulent jako dárek
Michail se rozhodl opět již po několikáté mnohokráté o rok zestárnout. Dlouho jsme nevěděli s Lenkou, čím by jsme mu udělali radost. Má rád bonsaje a nemohli jsme žádný pěkný najít.
Nakonec jsme zavítali do prodejničky nedaleko Ostravy. Měli tam spoustu různých rostlinek a květinek. Bohužel vždy, když se nám nějaká zalíbila, nám bylo oznámeno, že tato je zrovna ze sbírky a tudíž je neprodejná.
Chvíli jsme tam ještě strávili a nakonec přesvědčili majitele, že o sukulentíka bude dobře postaráno a půjde do dobrých rukou. Zaujal mne jeho tvar, nádherně se vyjímal na kameni. Než jsme ho předali, musel jsem se na něm vydovádět se zrcadlovkou
.

Jana nám ještě upekla dortík a mohli jsme vyrazit na oslavu
.

sukulent
(Martina D., 13. 7. 2010 21:52)