Jdi na obsah Jdi na menu
 


Víkend na koních

20. 5. 2012

Tento víkend počasí přálo a přímo vybízelo k nějaké akci, případně výletu. V sobotu to sice vypadalo pracovně, ale po trošce práce byla i zábava. Zajeli jsme se podívat na závody koníků. 

V pozdním odpoledni po návratu ze závodů Hani s Monikou osedlaly koně a vyrazily na projížďku. Byl by hřích necvaknout v tak pěkném počasí nějaký obrázek. Měl jsem jich za ten den málo, asi 30GB koní ze závodů .

Přesvědčil jsem holky k focení. Jely se projet na kopec za Hlučín.

A tady bych předeslal, že toto čtení a následující obrázky nejsou vhodné pro různé ekologické aktivisty, zemědělce, rybáře, myslivce a všechny ty zarputilé ochránce přirody, kterým sice nevadí, že lesáci těžním strojem zdevastují les, ale jsou nepříčetní, když vidí na polní cestě koně, nedej bože auto .

Běžet pěšky za holkama na koních se mi celkem nechtělo a na kole s báglem fototechniky na zádech by to taky nebylo to pravé ořechové. Nezbylo než vyrazit s H2, koneckonců, taky chtěla na výlet .

Monice se podařilo zcela vyjímečně určit bod, kde jsme se potkali a dokonce mě tam navést po normální cestě. Dále jsem se přesunul kousek po polní cestě, kde jezdí traktory, čímž jsem určitě totálně narušil ekosystém planety. Co naplat, nějak se tam dostat musím .

Obrazek

 

Našel jsem takové krásné místečko, horizont na louce, rostlo tam cosi zeleného, nic moc vysokého. Hrdě jsem tam vjel v kolejích po traktoru a čekal, že Monika s Hani pojedou za mnou. Nejely. Prohlásily, že ten šílenec je schopen nás zastřelit, když nás tady načapá. Nechápal jsem za co. Stojím na uježděné hlíně jeho traktorem. No prostě ne. Takže jsem zase opatrně vycouval a jeli jsme za horizont, tam jim to už tolik nevadilo, tam už není vidět .

Nějakou chvíli jsme hledali vyjeté koleje, aby se náhodou nějaká ta rostlinka nezlomila pod kopýtkem koně. Začalo tam být přiliš mnoho limitujících faktorů. Běžet se mohlo jen po cestičce, já měl představu louky, horizont vycházel nevzhledně, slunko bylo samozřejmě ze špatné strany. Co naplat.

 Nejdřív jsem vyhnal pokusně Moniku, přece je jen větší a rychleji by z pole prchla .

Obrazek

Obrazek

Obrazek

 

Poté co to Moňa otestovala a nestihl ji nikdo zastřelit , vyslal jsem Hani, ta si s tím až tolik vrásek nedělala .

Obrazek

 

Holkám se to líbilo, vypadaly klidně, asi nabyly dojmu, že bych je případně bránil, ale já nic, já tam jen stál na cestě a fotil .  Zalíbilo se jim to na tolik, že si pak daly i závod. Akorát být něma, dívám se raděj před sebe, ne kvůli řízení, on ten kůň se uřídí sám, ale aby se náhodou neřítil šílený zemědělec .

Obrazek

 

Měly z toho takovou radost, že si daly ještě jednu trasu, pro změnu opačným směrem. Hani, přidéééj !

Obrazek

 

Po závodě slunce kousek kleslo a vybídlo mě k obrázku v protisvětle. Monika byla stále ve střehu a vyhlížela nepřítele, takže neměla čas . Jako model musela nastoupit Hani. Myslím, že nemusím komentovat dle jejího výrazu obavy ze střetu se sedlákem . Ona ví, že bych ji nedal .

Obrazek

 

Vyzkoušeli jsme pak pro jistotu ještě jednu.

Obrazek

 

Tímto se dotyčnému majiteli louky - pole omlouvám, pokud by přece jen zjistil nějaké ty způsobené škody, ať je spočítá a klidně se za mnou zastaví . Já odjel stejnou cestou, po které trajdá traktorem zpět. I když co Vám budu povídat, lákalo mne to vzít napříč .

 

V neděli odpoledne mi zavolala Hani "Jdeme brodit". No u toho v tak pěkném počasí nemůžu chybět. Je to pro změnu na opačné straně Hlučína, bohužel opět ne zrovna pěšky pro mě ideálně a H2 si taky chtěla někam vyrazit na výlet, takže nebylo nad čím přemýšlet. Vyrazil jsem k řece. Vede tam opět polní cestička, vedle které je louka. Pravda, pěkné počasí vytáhlo ven nejen mne, ale i spoustu pejskařů, kteří šli se svými chlupatými miláčky na procházku a při té příležitosti je nechali zchladit v řece. Mile se na mně dívali, když jsem projížděl kolem nich.

 Zaparkoval jsem kousek vedle v kopřivách a plevelu, abych nezpůsobil škody na louce  a cestička zůstala pochůzí. Přece jen musely projít kolem holky na koních a nehodlal jsem mít ve dveřích památku od nějakého toho kopýtka .

Obrazek

 

 Očekával jsem Hani s Monikou a najednou se objevilo celé stádo koní. Koní s jezdcem na hřbetě . To mě trošku zaskočilo, ono je celkem problém domluvit se s jedním koněm, ne tak s takovou tlupou.

Holky naskákaly do vody.

Obrazek

 

 Začínal jsem tušit, že to nebude až tak jednoduché, jak jsem si představoval a naplánoval . Natolik je už znám.

Holky se vzdalovaly a já netušil, jestli to byl poslední záběr a nebo jestli ještě půjdou zpět. Domluva je někdy těžká . Lenka preventivně zavolala Monice mobilem, aby jsme nečekali zbytečně a zjistila, že se budou vracet, prostě šance něco vyfotit i zepředu . Bohužel byly ve vzdálenosti vhodné tak pro šestikilo a ne 70-200, kterou jsem měl nasazenou. Vyslal jsem Lenku do auta pro tříkilo a doufal, že se budou alespoň chvíli zdržovat v nějaké takové vzdálenosti. Nápady Moniky, že si mám vlézt za něma do vody jsem rovnou zamítal, dost na tom, že jsem trpěl hrůzou, abych tam nezhučel a neučil svou techniku a iPhona plavat . Holky zmizely za zatáčkou.

Volám na ně, jeďte zpět postupně, každá zvlášť !

Výsledek.... Bez komentáře...

Obrazek

 

 Tak ještě jednou a znova. Postupně, každá zvlášť, mám na mysli prostě jednotlivě!

Obrazek

 

 Monika na mě volala, že to není tak jednoduché, že řídit koňa není jen tak. No co se dá dělat, tak děvčata, ještě jednou a prostě zpátky, každá zvlášť, ať máte obrázek . Monika něco opět mlela o složitosti řízení .

Obrazek

 

 Běžely každá zvlášť, ale tak nějak pohromadě. Začal jsem si uvědomovat, jak to musel mít Napoleon za jeho válek, kde se vše přemísťovalo pomocí koní, těžké .

No nic dáme ještě jeden pokus . Snad mi nedojde film v iPhonu .

Obrazek

Ne, ne, ne. Takhle to dál nejde. Trpělivost přináší růže, ale na druhé straně taky se dneska bude určitě i stmívat a já si nevzal s sebou blesk.

Moňa dobrodila ke mně. Jednotlivě .

Obrazek

 

A opět mě poučila o složitosti řízení koně a že to není tak jednoduché, jak si představuji. Musel jsem se jít na ten zázrak podívat. Nenašel jsem tam žádnou fofrpáku, ani spojku, brzdu, plyn. Prostě nic. Je to totální automat, tak ať si nevymýšlí a jedou, však to zvíře ví, co má dělat a co po něm chci .

Bože jak já bych tam za něma vlítl se svými 400 koňmi pod kapotou a ukázal jim jak si to představuji. Jenže těch keců co bych si pak musel vyposlechnout od kolemjdoucích, to by mi za to nestálo.

Monika jim šla příkladem. Výborně, radostná zpráva. Už víme, co je to jednotlivě .

Za ní postupně přiskotačily ostatní slečny. Nejdřív Hani,

Obrazek

v těsném závěsu za ní Laura. Laura jela na Keni. Je menší, ale na větším koni .

Obrazek

 

Vzhledem k velikosti Keni se mi zdálo, že je příliš hluboko. Holky na ni volaly, ať jde kousek ke břehu, Laura na to nějak nereagovala . Ke břehu se posunula, to je pravda, ale k tomu druhému , do větších hloubek.

Obrazek

 

Keňa už byla ve vodě po čumák. Nevím, jak je na tom s plaváním . Říkal jsem Lauře, ať nepočítá s tím, že pro ni do té vody skočím, jednak držím foťák, za druhé neumím plavat . Seznámil jsem ji se situací a oznámil ji, že tady není ani moc dobrý signál, takže bude chvíli trvat, než zavoláme jejímu tatinkovi, který navíc zásadně v neděli nezvedá telefony a bude tím pádem chvíli trvat, než to zjistí a přijede si svou dceru vylovit z řeky . Laura tyto informace vyhodnotila správně a rychle si spočetla, že než dojedu pro tatínka, tak to chvíli potrvá a odebrala se na ten správný břeh .

Za Laurou přibrodila další slečna.

 Obrazek

 

Bohužel nebylo to to pravé, co jsem očekával. Chtělo to trošku stříkající vody nebo nějakou akci . Neměl jsem Lauru zrazovat z té větší hloubky a vysvětlovat ji, že ta vestička, co má na sobě opravdu není plovací . Vyrazila Terezka, poslední naděje.

Obrazek

 

Špulila sice krásně pusu, nevím na koho, i voda stříkala, ale pořád to nebylo to, co jsem si představoval a co jsem chtěl mít na čipu svého foťáku.

Znova jsem udělal přednášku Monice o tom, jak si to představuju, jako že pojede řekou jen tak, jako by náhodně, prostě ať to vypadá a trošku tam zacválá. Maximálně se vykoupe, co se dá dělat. Však měla si vzít plavky, bylo by to alespoň akčnější .

Holky se opět odebraly na start, cestu tam po proudu už znaly dobře .

Monika vyrazila jako první, opřela se do toho řádně, zapomněla na problémy řízení koně a nebo to přenechala na něm, to nevím , ale voda konečně stříkala jak má .

Obrazek

 

Říkala něco o tom, že je celá mokrá, ale co by pro obrázek neudělala, já byl suchý . Myslím, že se jí to líbilo, pochopila slovo jednotlivě, odřídila jednotlivě koně, prostě paráda, uděluji jedničku s hvězdičkou a k tomu ještě na ručičku razítko sluníčka .

Obrazek

 

Byla to zdařilá ukázka ostatním a Terka ji okamžitě v plném trysku následovala.

Obrazek 

 

Kůň se řehtal, Terka se řehtala, radost fotit .

Obrazek

 

Oběma se to evidentně hodně líbilo a tolik řečí kolem toho bylo . Bohužel jsem netušil, čemu se tak smějí. On za mnou stál rybář a vykládal něco, ani nevím o čem to vlastně bylo, ale o rybách ne. Něco snad o těch holkách v těch vykřičených domech . Něco v tom smyslu. Balil si vercajk a naštěstí byl tak čtvrtinové postavy než já, takže mne s tím prutem, co měl v ruce, neměl odvahu přetáhnout . Při tom já stál na břehu a fotil, já mu ty ryby neplašil .

Obrazek

 

Došlo mi, že se budu muset podívat sem tam i za sebe, abych náhodou nebyl šťouchnut nějakým rybářem do vody .

Terka mezitím doskotačila až ke břehu s tím, že je celá mokrá a jestli z toho něco bude. To opravdu Terko nevím, jestli z toho, že jsi mokrá, něco bude .

Obrazek

 

Pak už to šlo jak na drátku, chtělo to prostě jeden zdárný příklad .

Obrazek

 

Další samostatný jezdec . Najednou ty koně uměly řídit všechny .

 Obrazek

 

Laura poučena tím, jak to dopadne, když se vykoupe, vyrazila velmi obezřetně, spíš bych tak řekl na jistotu . Žádné velké hrdinství .

Obrazek

 

A nakonec jsem si nechal Hani. Ta vyrazila bez úsměvu. Už slyšela o šíleném sedlákovi, který ji zastřelí, když pojede po louce a mohutně přemýšlela o neprůstřelnosti své vesty . Teď do toho rybář , horší, jak zlé bytosti z pohádek.

Obrazek

 

Snažil jsem se rozptýlit její obavy, ale marně. Voda stříkala, Hani šla do toho naplno, ale ještě to chtělo ten úsměv.

Obrazek

 

Nakonec si uvědomila, jak to tady v této republice chodí, že za bednu červeného vína lze opravovat i zámky , a to zabralo .

Obrazek

 

Uvědomila si, že v H2-CAFE máme bedýnek s vínem dost a v tu chvíli byla naprosto klidná .

Obrazek

 

Jediné co neví, že ty naše bedýnky mají trochu jiný obsah, je v nich bohužel skutečně víno .

Obrazek

Obrazek

 

Na břehu jsem je všechny pochválil a snažil je přesvědčit, že by se mohly tak trošku proběhnout po té louce. Monika nechtěla ani slyšet. Opět nějaký šílený sedlák , zase zlá bytost z reálného světa hatila mé plány .

Hani do toho šla, ví, že bych ji nedal .

Obrazek

 

Víkend dopadl skvěle, uvidíme jaké budou následky, kolik sedláků, rybářů atd. se ozve .

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

krásy přírody

(bernard, 15. 8. 2012 15:41)

holky a koně to je rajc
pěkné

Opět super

(Marie, 22. 5. 2012 21:45)

Jardo opět se ti to moc povedlo .Vždy mě pobaví tvoje komentáře.Přeji ti hodně krásných dnů na skvělé záběry.Hani je čím dál hezčí modelka samozdřejmě i koník.

Re: Opět super

(Jarda, 22. 5. 2012 22:17)

Jsem rád, že se ti mé obrázky líbí :-)

paraaada Jardo.

(lichoocko, 21. 5. 2012 9:33)

Pěkná akce,počteníčko a krásné fotky Jardo.Libi se mi ty v protisvětle a ve vodě.Parádní Jardo.

Re: paraaada Jardo.

(Jarda, 22. 5. 2012 15:23)

Díky

Hezké

(PavelMikoska.cz, 21. 5. 2012 10:15)

Moc hezké fotografie

Re: Hezké

(Jarda, 22. 5. 2012 15:23)

Díky

moc krásné

(Ivana K., 22. 5. 2012 7:54)

Moc krásné fotky, jedním slovem nádhera!!!!

Re: moc krásné

(Jarda, 22. 5. 2012 15:23)

Díky