Jdi na obsah Jdi na menu
 


Šest chlupatých kuliček

17. 5. 2012

Neprozřetelně jsem poslal fotky Carbyho & Luckyho kamarádce Lucce.

Ta neváhala, přijela za mnou a s sebou přivezla šest malých chlupatin, se slovy "musíš je vyfotit"...

Neměl jsem nejmenší tušení do čeho se pouštím. Fotil jsem už 40 policajtů, ale nebylo to nic proti šesti štěňatům . Její vize byla zcela jasná a jednoduchá. Prostě je vyfotíme všechny najednou, tak jak je to v těch reklamních fotkách, ať mám na ně vzpomínku.

Myslel jsem si o tom své, zíral jsem jak se to v tom velkém koši mezi sebou mele a uvažoval, čím bych je někam přilepil, aby chvíli poseděli a nerozutekli se .

Vytáhl jsem svůj trávníček od "Ježíška", změřil si ty malé příšery a Lucku se slovy, né že na něho budete čůrat!

Nastal výběr pozadí, prohlásil jsem, je to jedno, vyzkoušíme pozadí různých barev. To jsem si ještě stále nepřipouštěl, co to bude obnášet. Tušil jsem, že to nebude jen tak na prudko, ale doufal jsem, že ty malé chlupáče zpacifikuje a já si vesele zafotím .

Lucka si mně změřila pohledem a prohlásila:  Mám je šoupnout na kobereček hned všechny najednou?

Pokrčil jsem rameny, ať to zkusí . Při prvním kusu to vzdala a prohlásila "budeme je fotit po jednom, to taky nebude až tak špatné" . Holka začala slevovat ze svých požadavků . Bylo úterý a hafíci se v pátek mají rozjet do nových domovů, asi si spočítala, že to časově nemůžeme stihnout .

Vyhlídl jsem si v té hromadě chlupů takového modrookého, klidného příšerka. Začali jsme s ním. To zvíře vypadalo klidně, ale bohužel mělo svou hlavu a vysvětlit mu, kde se nachází objektiv bylo zcela nemožné.

Obrazek

 

Nakonec se nějakým nešťastným omylem podíval do objektivu a mi se podařilo neskonalou náhodou v té chvilce zmáčknout spoušť . Měl jsem radost, aspoň jednoho budu mít s čumákem směrem ke mně. Už jsem tomu nedával moc šancí .

Obrazek

 

Lucka mrkla na hodinky, pak na tu hromadu chlupů, která se začala rozlézat po ateliéru do všech stran a bylo jasné, že změna pozadí se konat nebude, budeme rádi, když budeme mít fotku od každého .

Další chlupáč mi dal hned najevo, že je to totální nuda.

Obrazek

 

Začínal jsem mít obavy, aby vůbec bylo alepsoň šest obrázků a na každém jiná chlupatina . Naštěstí ho zaujal balónek . Dokonce chápal, co po něm chci a díval se do objektivu!

Obrazek

 

To mně povzbudilo k další práci. Lucka věděla jak na mně, šoupla mi tam dalšího modrookého . Při svém orlím zraku jsem sice nevěděl, zda-li nefotím v dalším kole už toho ze začátku, ale vypadal sympaticky  a nechtěl dělat potíže. Bylo to takové další povzbuzení k práci, snad to půjde . Vypadal jako plyšová hračka, až jsem zapochyboval, jestli to opravdu není nějaký sedmý plyšový pro uklidnění "fotografa" . Spočítat jsem je už schopen nebyl, ne že bych neuměl do šesti, ale byli prostě úplně všude.

Obrazek

 

Po této plyšové hračce mi tam Lucka nastrčila takového černobílého ďáblíka, nefotitelný kus, ten neposeděl, zásadně se točil zády a já šilhal po lepidle značky 3M . Nakonec v jedné otočce, potřeboval asi spočnout nebo se zapomněl, nevím, ale prostě na zlomek sekundy se ustabilizoval a řekl "sýr"  a v tu chvíli se dostal do útrob mého foťáku v podobě nul a jedniček .

Obrazek

 

Lucka ho vzala z trávníčku a nechala pobíhat po aťasu s tím, že se trošku unaví a vyběhá a pak bude klidnější. Zapomněla dodat, že taky trošku vyčurá a tak ... Ještě že tam mám všude dlažbu . Trávníček jsem bedlivě hlídal .

Čas neúprosně běžel. Chlupatina připravená na focení byla asi nějaká modelka, celkem se ji to líbilo.

Obrazek

 

Fantastická spolupráce, tak nějak jsem si to představoval .

Obrazek

 

Výborně, teď ještě trošičku hlavičku nahoru , prostě paráda.

Obrazek

 

No a mám toho tak akorát dost a jdu domů. A bylo po spolupráci, trošku jsem přechválil. Hlavně nečůrat! .

Obrazek

 

Na scénu se přirpavoval další mazlík. Taky nějaký model , okoukal to od sourozence, povypláznul jazýček, ať na té fotce je i trošku jiné barvy. Prostě byl skvělý .

Obrazek

 

Ukázková spoluráce, chodil jak švýcarské hodinky .

Obrazek

 

Ještě trošku z bočku a hlavičku nahoru!

Obrazek

 

Krásně nám to začalo odsýpat . Paměťová karta se plnila a já se děsil, jak to budu přebírat.

Lucka usoudila, že se ten malý černobílý ďáblík už dostatečně vyběhal a vyčůral a šoupla mi ho znova před objektiv . Psisko na mně vyplázlo jazyk a já jsem docela rád, že nerozumím psí řeči a nevím, co si o mně myslí . Bylo to tak pro oba lepší .

Obrazek

 

Nakonec se rozhodl, že mi udělá radost, ale ne zas až tak velkou, prostě jak to vypadá v objektivu se podívat nechtěl .

Obrazek

 

Lucka mi tam připravila opět jednoho modrookáče. Nevím sice, jestli jsem ho už nefotil, mám v tom totální chaos a obavy, že nekterý bude chybět, ale snad ví, co dělá.

Obrazek

 

No není pěkný?

Obrazek

 

Taková teorie, vyfotíme je s maminou. Jasněéé, to bude jednoduchééé . Skončili jsme u dvou .

Obrazek

 

Pak padl takový nápad, vyfotit je s chovatelkou, to by nemusel být až tak velký prolém. Usoudil jsem, že budeme postupně přidávat .

Obrazek

 

Vypadalo to nadějně, Lucka z nich fungovala nejlépe, s ní byly nejmenší problémy .

Přidali jsme další kusy a chuchvalec chlupů ožil .

Obrazek

 

Lucka chtěla, ať zapískám, že se na mne podívají, no jo to bych ale musel umět . Navrhoval jsem výstřel z pistole, s tím bych problém neměl, ale to neprošlo. Nakonec ty své chlupatiny spacifikovala a podívali se všichni, jak vypadá ztrhaný fotograf .

Obrazek

 

 Aby se povedlo vyfotit všechny, zavolali jsme pomocníka Hani . Postupně se začínal nepatrně přibližovat cíl akce, mít je na fotkách všechny .

Obrazek

 

Pokus o všechny s chovatelkou Luckou . Nebylo to tak jednoduché, prostě velké srdce, ale krátké ručičky . Tak tak se ji je tam podařilo všechny naskládat.

Obrazek

 

 Nechtěl jsem to vzdát. Přece jen fotka šesti chlupatců byla výzva . Podle puchýře na ukazováčku, kterým jsem mačkal spoušť, jsem musel nacvakat asi desettisíc obrázků a příšery prostě zlobily a zlobily. V mé hlavě se rodily šílené plány, jak je dostat do nějaké polohy. Jednu chvíli jsem si vzpomněl na výstavku motýlů, kterou jsme měli na gymplu. Motýlci byli napíchání na takových dlouhých špendlících  a v té chvíli nastal okamžik, jediný okamžik za celou dobu, trval pouhou jednu stošedesátinu sekundy a já byl na svém místě, připaven zmáčknout spoušť. Stalo se. Další data se hrnula na paměťovou kartu. Bylo jich tam už tolik, že jsem se díval do kalendáře, jestli opravdu fotím jen jeden den.  Na prstě puchýř přecházející v mozol z mačkání spouště, výbojkám v blescích končila životnost a já se vítězně díval na obrazovečku foťáku a tam se na mně zpět dívalo šest chlupatých příšer. Doufám, že budou alespoň trošku ostré .

Obrazek

 

Není to sice úplně ono, ale... Prostě je to tam ! Na to moje focení...

Následovalo pak ještě pár různých pokusů, ale příšery o focení již neměly zájem. Lucka chtěla mermomocí ještě fotit toho černobílého, asi nějaký její oblíbenec .

Obrazek

 

Jenže příšera upadla do hlubokého bezvědomí .

Obrazek

 

A ne jen ona . Oba černobílí krasavci .

Obrazek

 

Rozhostilo se najednou absolutní ticho. Žádné kňučení, žádný štěkot, žádné cvakání spouště , prostě najednou ticho. Díval jsem se, jak všech šest chlupatin vytuhlo. Dovedl jsem je ufotografovat do totálního vyčerpání . Jen ten černobílý ďáblík ještě z posledních sil zvedl na rozloučenou hlavičku .

Obrazek

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Pochvala

(Sláva Havlík, 25. 5. 2013 11:00)

Tento komplet si zaslouží rozhodně velkou pochvalu za trpělivost a jednoduchost. Navíc to v té střízlivé barevnosti vypadá krásně graficky. Mile to působí i na ne zrovna milovníky psů. S.H.

Štěňata

(Kačaba, 6. 5. 2013 10:07)

KRÁSNÁ PRÁCE :-) !!!!!

hafíčci

(Kristýna a Idolo www.chs-idolo.eu, 24. 7. 2012 8:16)

Nádherní pejsci a ještě krásnější a zábavnější povídání!! :-) Jen tak dál!!

www.thiwahe.com

(Lulu, 22. 7. 2012 23:20)

Velmi děkuji za tyto úžasné fotky. Je to prostě špičková práce.

:) Lucka

pejsci

(Míša, 19. 5. 2012 13:57)

Jsou nádherní...hlavně modroočko...