Jdi na obsah Jdi na menu
 


První jarní offroadění

25. 4. 2010

Petrovi se podařilo po několika týdnech postupně přejdoucích do měsíců poskládat svého Pinďu - Nissana Patrola. Zkušební jízda byla naplánovaná již vícekrát, ale Petr vždy někde našel nějakou dírku, kterou bylo potřeba opravit . Pinďa zažil během pár týdnů několikrát zborku a rozborku . Důležité je, že se nakonec vše zdárně podařilo.

Zvolili jsme trasu poblíž domova, kdyby náhodou bylo potřeba Pinďu dostat domů jinak než po vlastních kolečkách. Vyrazili jsme hned ráno a přidal se k nám i Lojza se svým Nissanem Pathfinderem. Ten se sice nerozebíral a neskládal, ale otestovat je třeba vše .

Počasí nám vyšlo, svítilo sluníčko, obloha byla blankytně modrá. Krásně se odrážela v mé H2.

Martin zastupující firmu OilTeam dodávající pohonné hmoty a oleje prohlásil, že v případě používání jím dodávaných pohonných hmot a olejů Panolin platí veškeré způsobené škody  na vozidle. Nelenil jsem, navštívil jeho čepací stanici, ani tam po mně nechtěli peníze, nabral plnou nádrž a vyrazil testovat terén .

Obrazek

 Lojza se soustředil na jízdu, nechtěl nám ukázat jak vypadá Pathfinder zespod .

Obrazek

 Já se snažil najít nějaký hrbolek, na který bych najel a zkontroloval, zda-li v servise na prohlídkách dělají vše řádně, zjistil jsem, že ano . H2 jsem na zvedáku nikdy neviděl, jednak je problém najít zvedák kam se vejde a když už se najde zvedák kam vejde, je problém s jeho výkonem a nedovede H2 zvednout. Naštěstí jsem nic takového zatím nepotřeboval .

Obrazek
Obrazek
Obrazek
Obrazek

Podívali jsme se i na podvozek Pindi, zda-li Petr něco neopomněl opravit.

Obrazek

Jako spolujezdce jsem měl Endíka s paničkou. Ten bohužel nezvládl zhoupnutí auta  a předevedl nám co měl k snídani . Po této akci jsem ho raději nechal vystoupit. Prošel si následně celou trasu pěšky.

Obrazek
Obrazek

Petr si pak našel krásné místečko, kde vyzkoušel křížení. Pinďa musel mít radost .

Obrazek

Nissanové si po křížení společně odpočinuli.

Obrazek

Já se s H2 ještě snažil dál projet přes vyhlídnuté hrbolky. Endík s paničkou vše sledovali z dálky.

Obrazek

Na závěr jsem si vyzkoušel výměnu kola bez zvedáku .

Obrazek

 Nemohu zde nepopsat zastávku v Kolibě na oběd. Objednali jsme si všichni stejné jídlo, aby to měl kuchař jednodušší. Domnívali jsme se, že když jsme v restauraci sami, bude bramborák, který jsme si objednali otázkou pár minut. Po asi hodině a půl jsme zjistili, že udělat placky, není tak jednoduché a rychlé, jak se zdá. Pravda asi po hodině se dostavil majitel osobně s igelitkou v ruce, nevím, jestli byl v sousední zahrádkářské kolonii a nebo v Tescu, ale vypadalo to, že nese tolik očekávané brambory. Číšník nám pak za další půl hodinu, během které Petr telefonicky rušil veškeré další naplánované schůzky, oznámil, že placky budou za dvě minuty . Drobné zpoždění nám zdůvodnil tím, že je budeme mít z čerstvé "bramboroviny" . Toto mě uklidnilo, měl jsem radost, že nedostaneme včerejší placky. Dvě minuty se sice nakonec protáhly, ale nakonec nám bramboráky donesl. Čtyři obědy v prázdné restauraci - akce na necelé tři hodiny . Vřele doporučuji, pokud máte chuť na nějakou minutku .

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

vzjížďka

(martina.doubravova@gmail.com, 12. 5. 2010 11:03)

Endík i jeho panička jsou opravdu stateční jedinci,ze mě by šly vnitřní obsahy horem i dolem...a to mám dobrej žaludek a houpání mi neva...